Čert

Čertíček opustil Bohnický útulek ve věku šesti týdnů, i když většinou bývají koťátka se svojí maminkou déle.
Hned od začátku uměl krásně chodit na píseček a bylo to moc hodné koťátko. Ale byl to i pěkný lumpík a "šili s ním všichni čerti". Jakmile se cítil v nebezpečí - když třeba přišla návštěva, něco se doma změnilo, nebo se stěhoval - tak byl ze strachu hodně agresivní. Teď už se před návštěvou jen na chvilku schová a po pár minutách přijde zvědavě, leč opatrně, okukovat a očichávat.
V jídle není vybíravý, ale krmený je výhradně granulkami. Na Vánoce, narozeniny a podobé příležitosti dostává masové kapsičky. Moc mu také chutná rajče, lentilky, nugeta apod. Odmítá snad jedině na tvrdo vařené vejce ... ano, i česnek snědl.
Není to typický mazel, který by se motal pod nohama sotva v kuchyni klapnou dveře od lednice, nebo se sápal do klína hned jak usedneme. Spíše rozvážně a pomalu seskočí ze šplhadla a jde se líně podívat.
Donutit ho ke hře je úkol hodný jen trpělivého člověka - pak milostivě dvakrát ťukne tlapkou do myšky a pohledem naznačí, že už by ty lidi snad měli jít něco dělat a ne si jen pořád hrát.
Čertíček usíná s námi v posteli, ale většinu dne a noci tráví na svém šplhadle.
Párkrát se byl podívat ven do parku, ale moc se bál a snažil se schovat ... mnohem raději je v bezpečí domova.